Státní opera

Státní opera Praha, vyhlášené pražské, krásné divadlo s operním a baletním souborem, které patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Sídlí v půvabné budově bývalého Nového německého divadla, které bylo postaveno v roce 1888. Divadlo má velmi bohatou uměleckou tradici, hostilo a hostí mnoho světově význačných dirigentských, režisérských a pěveckých osobností. Základ repertoáru tvoří úspěšné inscenace nejpopulárnějších oper osobností jako jsou W. A. Mozart, G. Verdi, G. Puccini a G. Bizet. Ve státní opeře Praha dříve vystupovali umělci jako Enrico Caruso, Beniamino Gigli, Gustav Mahler, Lilly Lehmann, Alexander Zemlinsky, Georg Szell, Richard Strauss.

Novorenesanční budova svým prostorným hledištěm stejně jako svou neorokokovou výzdobou opravdu patří k nejkrásnějším v Evropě. Na projektu Státní opera Praha se podílel autor vídeňského Burgtheatru Karl Hasenauer, na stavbě pražský architekt Alfons Wertmüller.

Balet Státní opery Praha vznikl na začátku sezóny 2003/2004 včleněním Pražského komorního baletu do souboru Státní opery a doplněním nových členů a stálých externích spolupracovníků. Zrodil se tak středně velký ansámbl, jehož vedením byl pověřen Pavel Ďumbala.

Stylově dnes soubor Státní opery obsáhne všechny tři základní proudy: klasiku, neoklasiku a moderní tanec. Klasický balet v jeho nejčistší petipovské formě reprezentuje Čajkovského Labutí jezero v choreografii a režii Pavla Ďumbaly a Hany Vláčilové, na pomezí klasiky a neoklasiky stojí Prokofjevova Popelka v choreografii Pavla Šmoka a Pavla Ďumbaly. Neoklasiku pak reprezentují celovečerní inscenace Libora Vaculíka Dáma s kaméliemi na motivy známého románu A. Dumase mladšího, Sen noci svatojánské vycházející z nesmrtelné Shakespearovy komedie či baletní podoba slavného Lerouxova milostného hororu Fantom Opery. Moderní taneční principy se odrážejí v první taneční verzi kompletního Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast v choreografii Jána Ďurovčíka a inscenace Time of Pain/Čas bolesti v choreografii šéfa baletu - v německém Zwickau Bronislava Roznose.